Říkal, že se necítí připravený na vážný vztah. Potřebuje čas. Pak si o měsíc později vzal jinou. Co když nikdy nešlo o čas, ale jen o to, že jsem nebyla ta pravá?
„Potřebuju čas. Nechci vážný vztah. Jsem na to ještě mladý.“
To byly poslední věty, které mi řekl, než odešel. Měsíce jsme se hádali, protože jsem chtěla něco víc. On tvrdil, že „není připravený“, že „je na něj moc tlaku“ a že „chce být chvíli sám“.
Tak proč se měsíc po rozchodu ženil?
Byla to jen výmluva?
Seděla jsem na gauči, když mi kamarádka poslala zprávu:
„Viděla jsi to? Oženil se!“
Nejdřív jsem si myslela, že si dělá srandu. Nemohl se přece tak rychle změnit.
Klikla jsem na fotku a viděla ho. Oblek, úsměv, ruce spojené s jinou ženou.
Nechtěl vážný vztah… nebo jen nechtěl vážný vztah se mnou?
Jak dlouho ji měl?
Když si někoho vezmeš, nepoznal jsi ho včera.
Měl ji už v době, kdy jsme byli spolu? Nebo ji potkal hned po rozchodu a „věděl, že je ta pravá“?
A pokud to druhé, proč to tak necítil se mnou?
Proč některé muže „změna názoru“ stojí měsíc a jiné roky?
Znám tolik žen, které čekaly roky, že se jejich partner rozhodne.
A pak si jednoho dne najde jinou a do měsíce je zasnoubený.
Znamená to, že věděl, co chce – jen já to nebyla?
Když někdo říká, že „není připravený“, znamená to jen, že ne pro tebe
Bolelo to, ale musela jsem si to přiznat. Nikdy nešlo o to, že nebyl připravený.
Nešlo ani o to, že potřeboval čas.
Šlo o to, že mě nikdy neviděl jako tu, se kterou by chtěl být navždy.
A co teď?
Brečet? Vyčítat si to? Nenávidět ho? Ne.
Protože nakonec nechci být s někým, kdo mě musí „přemlouvat“, aby si mě chtěl vzít.
Chci někoho, kdo to ví hned.
A jestli mu stačil měsíc, aby to věděl s ní, ale se mnou to neviděl roky?
Tak jsem si vlastně ušetřila čas.