Hotovost – jistota, nebo překážka?
Často slýchám, že hotovost je bezpečná, univerzální a všude akceptovaná. Že ji nikdy nic nenahradí. Jenže moje nedávná zkušenost ukázala přesný opak – v pěti obchodech mi ji odmítli a nakonec jsem si musela pomoci jiným způsobem.
Pětitisícovka jako problém
Nejvyšší bankovku, kterou běžně vidím při výběru z bankomatu, je dvoutisícovka. Tentokrát jsem ale rušila starý finanční produkt a část peněz si nechala vyplatit hotově – mimo jiné i v pětitisícovkách.
„V pohodě, zaplatím s ní běžné nákupy a obchodníci mi rozmění,“ myslela jsem si. Jak moc jsem se spletla, jsem zjistila hned při prvním pokusu o platbu.
„Nemáte menší?“ Ne, nemám
První obchod – drobný nákup. Pokladní markuje položky, já vytahuji bankovku a hned slyším klasickou otázku: „Nemáte menší?“
Nemám. Kdybych měla, zaplatím menší částkou. Pokladní se podívá do kasy a sdělí mi, že nemají dost hotovosti na vrácení. Co teď?
Zachránila mě platební karta. Přiložila jsem ji k terminálu a nákup byl vyřízen. Ale scénář se opakoval i v dalších čtyřech obchodech – všude stejná odpověď. „Nemáme na vrácení.“
Samoobslužná pokladna jako poslední možnost
Bylo mi jasné, že pokud chci pětitisícovku proměnit na menší bankovky, budu muset najít lepší strategii. Běžet do banky nebo na poštu kvůli rozměnění mi přišlo zbytečné.
Nakonec mě napadlo zajít do supermarketu a využít samoobslužnou pokladnu. Koupila jsem si vodu za deset korun, bankovku vložila do automatu a ten mi ochotně vrátil menší bankovky.
A bylo po problému.
Hotovost v teorii vs. realitě
Neříkám, že hotovost je špatná, ale že bych ji vnímala jako bezproblémovou jistotu, to se rozhodně říct nedá. Všechny řeči o povinnosti obchodníků ji přijímat narážejí na realitu – pokud v kase není dost peněz na vrácení, můžete si stěžovat, jak chcete, a stejně nepochodíte.
Naštěstí existují platební karty. Bez nich bych ten den neměla jak zaplatit. A tak si říkám – opravdu je hotovost ještě tak nepostradatelná, jak se říká?