Demokracie v SVJ: krásná teorie, složitá realita
Schůze společenství vlastníků jednotek (SVJ) by měla být o společném rozhodování, správě domu a efektivním plánování údržby. V praxi to ale často vypadá jinak – nekonečné debaty, neochota se na něčem domluvit a nekonstruktivní opozice, která se ozve ve chvíli, kdy už je všechno připravené k realizaci.
Jako vlastnice bytu v menším domě s 18 jednotkami mám tu „výhodu“, že naše shromáždění nejsou tak monstrózní jako v panelácích s desítkami bytů. I tak jsou ale plná absurdních momentů a letos mi doslova bouchly saze.
Jak se z hydroizolace stal letitý projekt
Naše SVJ není nejaktivnější – scházíme se jednou ročně a všechno řešíme tak pomalu, že i lenochod by se nudil. Typickým příkladem je problém s hydroizolací našeho domu. Roky se řešilo, že do základů prosakuje voda, že to poškozuje dům a že musíme jednat.
Abych byla férová, nešlo o žádné unáhlené rozhodnutí. Proběhlo několik diskuzí, hledání nejvhodnější technologie, porovnávání nabídek. Výbor SVJ zajistil podklady, vyjednal finanční rámec, a tak se zdálo, že všechno konečně směřuje k jasnému závěru. Letos se mělo schválit jediné – realizace.
Když se probudí opozice, která dosud mlčela
Na všech předchozích schůzích bylo jasně vidět, kdo se zajímá o dění v domě a kdo ne. A právě ti, kterým to celé roky bylo jedno, tentokrát dorazili a začali do celého projektu šťourat. Jeden z vlastníků, který se dosud nikdy nezúčastnil a nikdy k ničemu neměl připomínky, si najednou vzal slovo a spustil.
Začal zpochybňovat potřebu opravy, navrhoval další posudky, mluvil o jiných metodách a hlavně – snažil se ostatní přesvědčit, že by bylo lepší ještě pořádně promyslet, jestli to není zbytečný výdaj. A k mému zděšení někteří sousedé začali váhat.
Praskly mi nervy: „Doteď vás nic nezajímalo a dneska prudíte!“
Jakmile jsem viděla, že se schůze mění v další nekonečné dohadování, kdy se vše zase odloží o další rok, už jsem to nevydržela. Bez přihlášení do diskuze jsem vyskočila a na dotyčného vyjela:
„Doteď vás nic nezajímalo a najednou prudíte. Řešíme to roky, všechno máte v zápisech, předseda má podklady, nabídky, analýzy. Teď už se nebude nic řešit, teď se hlasuje!“
Zalilo mě horko, ale můj výbuch měl efekt. Předseda situace pohotově využil, ukončil diskuzi a přešel rovnou k hlasování. A světe div se – schváleno! Po letech váhání se konečně bude dům opravovat.
Co bude příště? Další kolo nervů
Mám radost, že jsme se konečně někam posunuli. Ale zároveň se už teď děsím další rekonstrukce, která nás čeká – oprava střechy. Pokud se objeví další „spící členové“, kteří najednou procitnou a začnou vše blokovat, možná tentokrát ani hlasité zařvání nepomůže.
Proto se ptám: existuje vůbec SVJ, kde rozhodování probíhá hladce? Nebo jsou tyhle absurdní hádky na schůzích prostě běžnou součástí života v bytovém domě?