Dnes jsem byla nakupovat v Tescu. Ani jedna pokladna nebyla otevřená. Kam jsme se to dostali?
Stála jsem v dlouhé řadě u samoobslužné pokladny a nevěřila vlastním očím. V celém obchodě nebyla otevřená ani jedna běžná pokladna. Žádná pokladní, žádná obsluha, jen zákazníci nucení dělat práci, za kterou nikdo neušetří.
Dnes jsem šla jako obvykle nakoupit do Tesca. Nic neobvyklého. Vzala jsem si košík, prošla regály, naložila si věci a zamířila k pokladnám. A tam mě čekal šok.
Ani jedna pokladna s obsluhou nebyla otevřená.
Sama sobě pokladní. Ale kdo mi za to zaplatí?
V obchodě bylo plno lidí. Jenže místo klasických pokladen nás všechny nahnali k samoobslužným.
Znamená to jediné: Každý si musel nákup naskenovat sám a zaplatit.
A co když někdo neví, jak na to? Starší lidé, rodiče s dětmi, někdo, kdo potřebuje pomoc? To nikoho nezajímá.
Hlavně, že u pokladen stála zaměstnankyně, která místo markování jen hlídala, jestli si zákazníci správně pípají zboží.
Zákazníci pracují zadarmo, ceny ale neklesají
Chápu, že obchody chtějí ušetřit. Jenže co zákazníci?
Musíme si všechno sami namarkovat
Musíme si to sami zkontrolovat
Čekat, než přijde obsluha a potvrdí nám věk
A přitom za ten nákup zaplatíme stejně jako dřív – ne-li víc.
Tak kde je ta úspora, když ceny potravin letí nahoru? Komu jdou ty ušetřené peníze?
Takhle vypadá budoucnost?
Obchody testují, co si lidé nechají líbit. Nejdřív méně pokladen, pak žádné.
A co bude dál? Nejprve ubývají pokladní, teď už nefungují vůbec. Příště možná zruší i samoobslužné pokladny a budeme si zboží skenovat rovnou v regálech. Nakonec už v obchodě nebude žádná obsluha – jen my, skenery a platební terminály.
Takhle nakupování vypadat nemá. Zákazník by měl být zákazníkem, ne neplaceným pracovníkem.
Pokud takhle bude vypadat realita velkých obchodů, možná nastal čas začít se vracet k menším prodejnám, kde s námi ještě jednají jako s lidmi.