Dvě cesty k plné lednici
Nakoupit potraviny je jednoduchá záležitost – buď jdeme do obchodu, nebo si je necháme dovézt domů. Celý život jsem volila první možnost, ale čím dál častěji jsem slyšela, jak je online nákup nejen pohodlnější, ale prý i výhodnější. Řekla jsem si tedy, že to zkusím.
A jak to dopadlo? Překvapivě špatně.
Jak nakupuji běžně?
Nejsem ten typ člověka, který objíždí pět obchodů, aby chytil každou akci. Nakupuji efektivně – mám své dva supermarkety po cestě domů, kde beru jen to, co je potřeba.
Vím přesně, kde v regálech najdu své oblíbené produkty, takže nákup mi netrvá dlouho. Stačí rychlý pohled, případně srovnání ceny za jednotku, a vím, co vzít. Akční položky si přidám jen tehdy, když mi přijdou výhodné.
První pokus s online nákupem
S představou, že online supermarket mi ušetří čas a peníze, jsem se pustila do registrace. Zadám adresu – skvělé, zavážejí i k nám.
Jenže hned první problém – chaos v kategoriích. Oproti rychlému pohybu mezi regály teď musím klikat, hledat, porovnávat. Pokud bych nakupovala jen podle seznamu, asi by to bylo jednodušší, ale já jsem zvyklá přemýšlet nad tím, co se bude hodit. A tak strávím nekonečné minuty procházením jednotlivých sekcí.
Druhý problém? Ceny. I „akční“ položky jsou dražší než ty, co znám z běžného obchodu. A když připočítám cenu za dovoz, začínám pochybovat, jestli má tenhle experiment vůbec smysl.
Realita vs. očekávání
Podívám se na hodinky. Proklikané desítky minut! Kdybych šla normálně do obchodu, už bych měla nákup hotový, zaplacený a byla bych dávno doma.
A cena? Vyšla mě dráž než běžný nákup. Žádná úspora, žádná výhoda, jen vyšší částka na účtence a ještě pocit, že jsem zbytečně strávila tolik času civěním do obrazovky.
Pro koho to smysl má?
Rozumím, že pro lidi, kteří bydlí daleko od supermarketů, může být online nakupování skvělé. Ale pokud mám obchod doslova po cestě a zvládnu nákup za pár minut, dovážka se nevyplatí.
Paradoxně mi online nákup ubral více volného času, než kdybych šla klasicky do obchodu. A tak se s touhle službou prozatím loučím – sice bez donášky až ke dveřím, ale s větším klidem a nižšími náklady.